|
| |
|
|
Vliv spirituality na postoje ke smrti
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bc. Monika Pavelková 1 ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl blíže prozkoumat vliv spirituality na postoje ke smrti u osob, které se ocitají v situaci blízkosti smrti. Spirituální složce osobnosti a saturaci spirituálních potřeb je v současnosti věnována stále větší pozornost, neboť spiritualita se ukazuje jako významný faktor působící v procesu vyrovnávání se se smrtí. Spiritualitě rozumíme v širším pojetí jako vztahu k posvátnu, ať už religiózní či nereligiózní povahy. Dalším aspektem se stává způsob, jakým člověk k vlastní spiritualitě přistupuje, zda je intrinsickou (intrinsic) a stává se pro něj cílem celoživotního snažení, nebo zda ji můžeme označit za extrinsickou (extrinsic), poněvadž jeho každodenní realitu neprostupuje. Spirituální orientace člověka se promítá do jeho hodnot a cílů, ovlivňuje také dosahování jeho smyslu života, který vlastní osobu člověka přesahuje. I V. E. Frankl hovoří o dosahování životního smyslu skrze sebe- transcendenci prostřednictvím realizace tvůrčích, zážitkových a postojových hodnot. Výrazný pojící prvek spirituality a postojů ke smrti představuje víra v posmrtný život, ať už hovoříme o víře v doslovném slova smyslu (literal), nebo ji chápeme v pojetí nesmrtelnosti symbolické (symbolic) s odkazem na Teorii řízení hrozeb (Terror Management Theory) či Teorii řízení...
|
|
|
Vliv spirituality na postoje ke smrti
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bc. Monika Pavelková 1 ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl blíže prozkoumat vliv spirituality na postoje ke smrti u osob, které se ocitají v situaci blízkosti smrti. Spirituální složce osobnosti a saturaci spirituálních potřeb je v současnosti věnována stále větší pozornost, neboť spiritualita se ukazuje jako významný faktor působící v procesu vyrovnávání se se smrtí. Spiritualitě rozumíme v širším pojetí jako vztahu k posvátnu, ať už religiózní či nereligiózní povahy. Dalším aspektem se stává způsob, jakým člověk k vlastní spiritualitě přistupuje, zda je intrinsickou (intrinsic) a stává se pro něj cílem celoživotního snažení, nebo zda ji můžeme označit za extrinsickou (extrinsic), poněvadž jeho každodenní realitu neprostupuje. Spirituální orientace člověka se promítá do jeho hodnot a cílů, ovlivňuje také dosahování jeho smyslu života, který vlastní osobu člověka přesahuje. I V. E. Frankl hovoří o dosahování životního smyslu skrze sebe- transcendenci prostřednictvím realizace tvůrčích, zážitkových a postojových hodnot. Výrazný pojící prvek spirituality a postojů ke smrti představuje víra v posmrtný život, ať už hovoříme o víře v doslovném slova smyslu (literal), nebo ji chápeme v pojetí nesmrtelnosti symbolické (symbolic) s odkazem na Teorii řízení hrozeb (Terror Management Theory) či Teorii řízení...
|
|
|
Spiritualita a životní postoje člověka v období pre finem
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Cílem rigorózní práce se stává podrobnější zkoumání spirituality a životních postojů osob v období pre finem. Spiritualitu chápeme jako vztah k posvátnu, religiózní či nereligiózní povahy, intrinsickou či extrinsickou. Spiritualita se ukazuje jako významná copingová strategie, způsob vyrovnávání se s nemocí, se smrtí a její blízkostí. Hovoříme o hledání smysluplnosti života, nemoci i smrti v období pre finem, navazujeme také na teorii náboženského copingu H. G. Koeniga a K. I. Pargamenta. Copingovou strategií se stává i víra v posmrtný život, ať už doslovná, či symbolická dle Teorie řízení hrozeb či Teorie řízení skrze smysl. Při hodnocení postojů k nemoci a ke smrti vycházíme z pojetí E. Kübler- Rossové, která vypracovala pěti-stádiový model vyrovnávání se s nemocí a její terminálností, a z teorie P. T. P. Wonga, G. T. Rekera a G. Gessera, autorů dotazníku zaměřeného na postoje ke smrti (DAP-R). Výzkumu se zúčastnilo v době duben - říjen 2012 jedenáct uživatelů hospicové paliativní péče z Hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech a Hospice svatého Štěpána v Litoměřicích. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů a dále analyzována kvalitativně. Dospíváme k závěru, že spiritualita se stává ochranou před obavami se smrtí spojenými, přesto nejsou respondenti na její přijetí zcela připraveni....
|
|
|
Využití prvků paliativní hospicové péče v domově důchodců
KADLECOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá možností využití prvků paliativní hospicové péče v domově důchodců. Práce popisuje základní teoretická východiska o lidské důstojnosti, jejím pojetí a o důstojném umírání. Dále představuje základní otázky umírání a smrti, etické problémy v jednotlivých fázích umírání a neopomíjí ani potřeby umírajících. Práce hledá odpověď na možnost důstojného umírání prostřednictvím hospicové péče, definuje paliativní péči poskytovanou v hospicích jako jeden z přístupů k dlouhodobě umírajícím. Výzkumná část analyzuje dva standardy ošetřovatelské péče domova důchodců Péče o umírající a Péče o zemřelého. Prezentuje výsledky vlastní výzkumné sondy, která byla realizována polostrukturovanými rozhovory s uživateli domova důchodců sociální služby domov pro seniory. Snaží se zjistit, zda vůbec mají uživatelé domova pro seniory zájem o aplikaci hospicové paliativní péče do praxe domova důchodců.
|
|
|
Hospice a péče orientovaná na potřeby jejich klientů
SEKYRKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hospicem a kvalitou péče, jež je poskytována jeho klientům, a plně saturuje komplexní potřeby i jejich změny v průběhu těžké nemoci a respektuje důstojnost člověka do poslední chvíle jeho života. Zároveň tato péče slibuje, že člověk v nejtěžší chvíli svého života nezůstane sám. Teoretická část charakterizuje hospicovou péči a její formy u nás včetně hospicového managementu. Celá tato část je jakýmsi návodem či příručkou v doprovázení umírajícího a má nás upozornit nejen na změnu priorit v jeho potřebách nebo fáze jimiž prochází, ale především na naše nezastupitelné místo u jeho lůžka. V praktické části jsou pomocí ilustračního průzkumu zjišťovány názory pracovníků hospice a veřejnosti na problematiku spojenou s umíráním člověka. Výsledky průzkumu ukazují, že u klientů v terminálním stádiu nemoci se mění hierarchie potřeb a na významu nabývají potřeby duchovní, a to zejména potřeba smíření se se sebou, s lidmi a u věřících s Bohem; upozorňují, že většina naší veřejnosti není dostatečně obeznámena s problematikou umírání i smrti, a nemá téměř žádné znalosti a dovednosti v doprovázení nejbližších.
|
host ::
RSS.